C2C – coast to coast 19-20.7.2022
Nekonečné pastviny , nahoru , dolů a zase naopak a slunce i zde na severu Anglie pálí jako wafky a dochází mi voda. Moc si s tím nelámu hlavu, protože mi mapy ukazují, že půjdu kolem jezera.
Sním o tom, jak se tam budu koupat a do své chytré lahve , která pomocí uv záření odbourává škodlivé látky si doplním vodu na pití.
Jezírko se konečně přiblížilo a já celý natěšený sestupuji prudkým svahem k jeho břehu. Šok. Všude jsou cedule upozorňující na nebezpečí spočívající ve zvýšeném výskytu toxických zelených řas. Neriskuji ani přeměnu v pitnou vodu v mé chytré láhvi a jdu dál. Mapy mi ukazují , že k nejbližší občerstvovně jsou to necelé 3 kilometry .
Dnes padá i zde v Anglii teplotní rekord a na širokých pláních a pastvinách po kterých jdu se nedá před sluncem skrýt. I ten dobytek, který potkávám, se chová jinak, než v předešlých dnech. Je apatický a má takový smutný výraz.
Mé tělo se koupe v potu a začínají se mi dělat mžitky před očima . Ty 3 kilometry se mi zdají nekonečné a v duchu si vizualizuji pořadí nápojů, které si dám až dorazím do cíle. Pivo lager na žízeň, další na chuť a pak pintička cideru. Tak se mi vyjevila vítězná kombinace.
Konečně docházím k cíli a orosená pípa je již na dosah. Připadá mi jak oltář, jak záchranný člun v rozbouřeném moři. Byl jsem jak v transu, stojíc před tím zázrakem, že jsem i típnul telefon v okamžiku, kdy mi volala manželka.
Po náležitém zavodnění , kam se přidaly i nápoje, které nebyly původně v plánu, jako například Coca-Cola , jsem se svalil do stínu budovy a poslechl řeč svého těla v tom směru, že dál již ani krok a poměrně brzy jsem ulehnul do svého stanečku-domečku.
Včera nepříjemných 35 stupňů se proměnilo v příjemných 21 a vzduch byl navíc provoněn a osvěžen ranním deštěm. Včera strast, dnes slast, tak by se dal ve stručnosti charakterizovat rozdíl mezi těmito dvěma dny . Kilometry po kopcích, pláních a pastvinách ubíhaly obstojně . Pozoroval jsem všudypřítomné ovce i krávy i kůň se občas objevil, obdivoval jsem krásu lučních květin s oddával se té melancholii krajiny.
I na koupání dnes došlo v malém jezírku po cestě a ani mi nebudete věřit , jak takováto zdánlivá banalita mne dokázala potěšit a povznést.
